Panovnické návštěvy
- Nákupní košík: 0 položek
- Cena objednávky: 0 Kč
- Přejít do pokladny
| Název: | Panovnické návštěvy | |
| Autor: | Jaromír Dlouhý | |
| Počet stran: | 40 | |
| Vazba: | brožovaná | |
| Formát: | B6 | |
| Cena: | 46 Kč | |
Anotace
Tato „návštěvní kniha“ přináší zajímavosti o přítomnosti panovníků v našem městě. Přímo způsobem detektivním autor popisuje pátrání po zdrojích informací a způsobech ověřování mnohých z nich, a proto také o mnoha zajímavých odhaleních. Prvním zmiňovaným návštěvníkem byl Maxmilián II., volený císař římsko-německý, král český a uherský, posledním zmiňovaným je František Josef I., dědičný císař rakouský, král český a uherský. Z nejnovějších královských návštěv autor zmiňuje belgický královský pár Alberta II. s královnou Paolou.
Ukázka
Návštěva korunované hlavy byla a je pro obyvatele především menších měst a obcí, vzdálených od mocenských center států a zemí, vždy velkou událostí a zpestřením jejich každodenního života. Potvrdit to mohou i stovky příslušníků současné generace Ostravanů, kteří koncem října roku 2000 viděli na vlastní oči hned dvě
z nich – belgického krále Alberta II. a královnu Paolu nenuceně procházející centrem Ostravy.
Slavnostní pocity prožívaly i dřívější generace obyvatel středně veliké pozdně středověké Moravské Ostravy, když do jejich města přijela vzácná návštěva. Než se vydáme proti proudu času, abychom s našimi dávnými předky uvítali všechny ty císaře, krále, princezny, kardinály i budoucího papeže, musíme se zmínit o tom, jak a kde hledat údaje o návštěvách, pobytech nebo i jen průjezdech panovníků Ostravou.
Moravská Ostrava byla až do začátku 20. století městem spíše menším, hodně vzdáleným od Prahy i od moravských správních center Brna a Olomouce. Proto by zde návštěvy panovníků měly být faktem nesporně hodným zaznamenání. Přesto je obtížné až po rok 1880 bezpečně potvrdit a věrohodně doplnit údaje o nich. Lze se často opírat jen o nepřímé důkazy a těmi zvýšit (nebo i snížit) pravděpodobnost návštěvy některého z panovníků v Moravské Ostravě. V novějších publikacích mimoostravských autorů jsou zmínky o návštěvách panovníků v Ostravě jen ojedinělé. Pokud jde o domácí ostravské historiky či kronikáře, přinášejí informace jen kusé, opakující se, bez uvedení pramenů.
Moravská Ostrava se nemohla svou velikostí ani významem rovnat Praze, ani Brnu či Olomouci. Měla však výhodnou polohu na cestě z Polska do Vídně. Proto významné osobnosti, ubírající se touto cestou oběma směry i s doprovodem, mohly stěží Ostravu minout, a nezřídka se zde i zdržely. To platí především pro období závažných mocenských změn v Polsku, které se neobešly bez intervencí Habsburků. V dějinách Ostravy se ono období kryje s léty, kdy byl olomouckým biskupem, a tedy i pánem
a majitelem města Moravské Ostravy, Stanislav Pavlovský (1579–1598), na tři století poslední Čech a Slovan na olomouckém biskupském stolci. Tehdy byla intenzita „panovnických“ návštěv, pobytů a průjezdů nejvyšší. Moravská Ostrava prožíva la období svého největšího rozkvětu a byla vedle Kroměříže nejvýznamnějším městem, poddaným olomouckému biskupovi.
Ve snaze o co největší úplnost jsem do této „návštěvní knihy“ zařadil i tři osobnosti, které se z tématu poněkud vymykají. Je to papež Klement VIII., který byl v Ostravě ještě jako kardinál Aldobrandini a papežem se stal za čtyři roky, habsburská arcivévodkyně Anna, která se několik dnů poté, co opustila Moravskou Ostravu, stala polskou i švédskou královnou a slavný polský král Jan III. Sobieski, který se svou armádou procházel širším Ostravskem, ale Moravskou Ostravu
s velkou pravděpodobností minul.
Ve starší literatuře o dějinách Moravské Ostravy se nacházejí zmínky o průchodu polského krále Jana III. Sobieského, o pobytu císaře Josefa II. „v domě řezníka Máchy“ i o bouřlivém vítání císaře Františka I. v roce 1817. Jediný Alois Adamus se zmiňuje
o pobytech císaře Maxmiliána II. a kardinála Aldobrandiniho. Návštěvy císaře Františka Josefa I. jsou podrobně zachyceny v dobovém tisku i v publikacích. Novější práce
o dějinách Ostravy se až na zmíněný údaj o Janu Sobieském
a fotografiím z návštěvy Františka Josefa I. v roce 1906 tématu vyhýbají. Pojďme tedy přivítat první panovnickou návštěvu.
