Pomníky T.G. Masaryka
- Nákupní košík: 0 položek
- Cena objednávky: 0 Kč
- Přejít do pokladny
| Název: | Pomníky T.G. Masaryka | |
| Autor: | Hana Sýkorová | |
| Počet stran: | 50 | |
| Vazba: | brožovaná | |
| Formát: | B6 | |
| Cena: | 50 Kč | |
Anotace
Kniha líčí osudy pomníků T. G. Masaryka, které byly na Ostravsku z úcty k panu prezidentovi postaveny. Jejich ničení a ukrývání v dobách války i znovuodhalování a znovuuctívání jen podtrhují nesmazatelnost stop, které zde T. G. Masaryk zanechal.
Ukázka
Slezská Ostrava
Kostel Církve československé husitské na Zámostní ulici v sobě skrývá více než osmdesát let sochu prezidenta Masaryka, která jako jediná na Ostravsku, a také jedna z mála v České republice, přežila od svého vystavění do současnosti na svém místě.
Kamenná socha se nachází mezi okny, na levé straně kostelní lodě blíže k oltáři, ve dvoumetrové výšce na nízkém, stupňovitém podstavci vystupujícím ze stěny. Plastika postavy s mírně nakročenou levou nohou svírá v levé ruce srolovanou listinu, pravá ruka je volně podél těla. Na kamenném podstavci jsou vyryta písmena zlaté barvy T. G. MASARYK. Autor je neznámý, snad se jedná o Františka Juráně, který na Ostravsku zhotovil také sochu ve Staré Bělé a bustu v Polance nad Odrou.
Socha Masaryka není jediná, která tvoří výzdobu kostela. Na levé straně kostelní lodě můžeme ve stejné úrovni mezi okny spatřit plastiku Jiřího z Poděbrad, na protější straně dokonce další čtyři sochy, znázorňující významné postavy české reformace
a českých dějin: Jana Husa, Jana Žižku, Petra Chelčického, Jana Milíče z Kroměříže. Sochy zde stojí od roku 1926, kdy byla dokončena stavba kostela. V době nacistické okupace dal místní farář jméno z podstavce odstranit, což se ukázalo velmi prozíravým v době návštěvy německého cenzora, jenž v Masarykovi mylně viděl spisovatele Aloise Jiráska, a tak dovolil sochu v kostele ponechat. Socha Masaryka přečkala v kostele Církve československé husitské druhou světovou válku i následné období, kdy byla zřejmě dále považována za spisovatele Jiráska. Proto farář Marek Pokorný, který si pro změnu spletl Masaryka s V. I. Leninem, nechal v roce 2005 vrátit na podstavec jméno T. G. Masaryk.
I jinde v republice se nacházejí Masarykovy plastiky v kostelech husitské církve (například v Zádveřicích na Zlínsku či v Příbrami). Zřejmě proto, že T. G. Masaryk byl zastáncem české reformace a zároveň nejvýznamnější osobností, která se zasloužila o vznik československého státu, který následně umožnil založení nové, národní církve, která z české reformace vycházela.
